Začněte etiketou
Etiketa je první zdroj informací. U medu musí být uvedena země nebo země původu, název produktu, hmotnost, datum minimální trvanlivosti a údaje o tom, kdo med uvádí na trh. Pokud je med označen jako druhový – například akátový nebo lipový – měl by z dané rostliny převážně pocházet.
Čím konkrétnější informace o původu, tím lépe víte, co kupujete.
Vůně a chuť
Kvalitní med voní – podle druhu květinově, ovocně, pryskyřičně nebo karamelově. Chuť by měla být čistá, bez cizích pachů a bez nepříjemné kyselosti, která může znamenat, že med začal kvasit.
Ochutnávejte malé množství při pokojové teplotě. Nechte med rozpustit na jazyku a sledujte, jak se chuť vyvíjí – od prvního dojmu po dochuť.
Krystalizace není měřítko
Mnoho lidí považuje zkrystalizovaný med za zkažený, nebo naopak za jediný „pravý“. Ve skutečnosti krystalizace závisí hlavně na poměru cukrů a teplotě skladování. Akátový med může zůstat tekutý dlouhé měsíce, řepkový zhoustne během několika dnů.
Spolehlivě rozlišit kvalitu podle vzhledu nelze. Laboratoř sleduje například obsah vody, který by podle evropských pravidel neměl u většiny medů přesáhnout 20 %, nebo pylové spektrum, které prozradí rostlinný původ.
Ptejte se
Dobrý prodejce vám řekne, odkud med je a jak s ním zacházet. Otázky jsou vítané – u medu stejně jako u vína nebo kávy.